Best of MGS: IX.-XII.1997

V roce 1997 přilétla k Marsu nová družice Mars Global Surveyor (MGS) a její přístrojové vybavení slibovalo velký pokrok co se týče našich znalostí rudé planety. To se také stalo a díky MGS máme dnes velmi přesný topografický model Marsu (díky laserovému výškoměru MOLA), přesná měření marťanského gravitačního pole, vlastností povrchu (složení, teplota), znovuobjevená lokální magnetická pole (o jejichž přítomnosti svědčila už starší sovětská měření ze sond řady Mars) a velké množství snímků a to v mnohem lepším rozlišení než kdykoliv předtím.

Přesněji MGS pořídil přístrojem MOC (Mars Orbital Camera) 243 668 snímků a 97 097 z toho bylo vyfoceno lineární skenovací úzkoúhlou kamerou s vysokým rozlišením (až 1,4 m/pix) (Malin, et al. 2010). Zbytek tvoří snímky pořízené lineárními skenovacími širokoúhlými kamerami, které sice mají mnohem nižší rozlišení (max. 240 m/pix), ale zase jsou schopny fotit barevně díky tomu že jsou vybaveny modrým a červeným filtrem (úzkoúhlá kamera je černobílá).

Takové kvantum snímků mimo jiné napovídá, že je mezi nimi mnoho zajímavých i pro člověka nevzdělaného v planetární geologii (jako jsem třeba já). A skutečně je jich dost na to, aby vydaly na celý seriál snímků. Takový menší (asi tak na 10 let dopředu :) ) jsem přichystal a dnes začneme se snímky, které pořídil MGS v rámci tzv. subfáze AB1 v časovém rozmezí 15.9.1997 až 27.3.1998. AB je v tomto případě odvozeno od anglického Aerobraking, protože v této době MGS upravoval svou dráhu pomocí brždění o atmosféru. Následující snímky představují můj osobní výběr nejlepších záběrů do konce roku 1997.

Obrázek/Figure 1.
Detailed views of Noctis Labyrinthus from MGS.
Original images AB102605, AB102608 and AB102609 from narrow-angle MOC camera.
Images have resolution (from left to the right) 4.8 m/pix, 4.5 m/pix and 3 m/pix.
Color is artificial. Date 23.10.1997.
Kredit/Credit: NASA/JPL/MSSS/Daniel Macháček.

První obrázek (obr.1) obsahuje tři detailní snímky (AB102605, AB102608 a AB102609) oblasti zvané Noctis Labyrinthus, pořízené úzkoúhlou kamerou dne 23.10.1997. Rozlišení obrázků je (zleva doprava) 4,8 m/pix, 4,5 m/pix a 3 m/pix. Všechny snímky jsou uměle obarveny, aby vypadaly "marťansky" a byl u nich redukován výskyt vertikálních čar a pásů, které jsou typické pro lineární skenovací kamery jakou je právě MOC. Díky velkému kontrastu mezi stíny a plně osvětlenými svahy není tato redukce úplně dokonalá.
Noctis Labyrinthus, což v překladu znamená "Labyrint noci" (velmi romantický název pro tuto oblast), je systémem vzájemně se křižujících menších kaňonů, tvořících západní část systému gigantických prasklin marťanské kůry Valles Marineris. MGS pořídil detailní snímky Noctis Labyrinthus, když bylo Slunce relativně nízko na obloze, takže stíny byly dlouhé a v jednotlivých menších kaňonech byla šero. Výsledné tmavší snímky (obr.1) tak pěkně "ladí" s názvem labyrintu. Celkový vzhled Noctis Labyrinthus je patrný například z této mé starší mozaiky (obr.2), složené ze snímků sondy Viking 1 pořízených 14.10.1979:

Obrázek/Figure 2.
Color mosaic of Mars from Viking 1 Orbiter -
regio from Ascraeus Mons volcano nearly to the south pole.
Noctis Labyrinthus is also visible (look at the small map).
Date 14.10.1979.
Kredit/Credit: NASA/JPL/Daniel Macháček.

Noctis Labyrinthus je vidět v horní části obr.2 a je i označen i na pomocné orientační mapce vlevo, jakožto i další povrchové útvary viditelné v oblasti, kterou mozaika pokrývá (třeba sopka Ascraeus Mons a větší krátery).

Obrázek/Figure 3.
Global color view of Mars from MGS.
"Fish Eye" image from wide-angle MOC red and blue cameras.
Noctis Labyrinthus (on the left) and all four large martian volcanoes are visible.
Original images AB104501 and AB104502 with resolution 2.2 km/pix at best.
Date 20.11.1997.
Kredit/Credit: NASA/JPL/MSSS/Daniel Macháček.

Noctis Labyrinthus je viditelný i na posledním obrázku (obr.3), který byl vytvořen ze dvou snímků (AB104501 a AB104502) pořízených širokoúhlými kamerami MOC přes červený a modrý filtr dne 20.11.1997. Z těchto snímků byl vytvořen i syntetický zelený snímek. Rozlišení ve středu obrázku je přibližně 2,2 km/pix, směrem k okrajům se snižuje. Širokoúhlé kamery systému MOC měly objektiv podobný objektivům "rybí oko" a výsledný obraz je tak velmi zkreslený (Mars zde vypadá jako ragbyový míč), ale zase pokrývá celé území, které bylo v danou chvíli ze sondy MGS viditelné. Díky tomu je možné na jednom snímku z relativně nízké výšky (~1160 km) nad povrchem Marsu spatřit všechny velké sopky (nejblíže středu snímku je to Arsia Mons, nad ní Pavonis Mons a Ascraeus Mons, Olympus Mons je viditelný při okraji nahoře vpravo) s jejich oblačnými závoji, dále již zmiňovaný Noctis Labyrinthus (vlevo nahoře, vedle trojice sopek) a úplně dole je vidět jižní polární čepička.

(Malin, et al. 2010):
An overview of the 1985-2006 Mars Orbiter Camera science investigation. MARS INFORMATICS. Dostupné z/Available at: http://marsjournal.org>.