Infografika: Kosmické observatoře

Dnešní příspěvek je mou první obsáhlejší infografikou. Ukazuje (snad) přehlednou formou většinu kosmický observatoří, které prováděly (či stále provádějí) úspěšná astronomická pozorování.

V infografice jsou uvedeny všechny významnější kosmické observatoře, které fungovaly déle než jeden měsíc a pozorovaly elektromagnetické záření z objektů hlubokého vesmíru (tzn. objektů za hranicemi Sluneční soustavy). Nejsou zde tedy uvedeny observatoře, které jsou určeny výhradně jen ke sledování Slunce a nejsou zde uvedeny ani meziplanetární sondy. Také zde nejsou uvedena pozorování prováděná pilotovanými prostředky, ať už se jedná o astronomická pozorování prováděná z paluby raketoplánu (která trvala vždy méně než měsíc), či pozorování z kosmických stanic.

Information Graphic: Space Observatories

Graphic contains most of the space observatories observing electromagnetic radiation from deep space, which were observing for more than one month and which provide us with useful data.
Horizontal scale is in years and main (left) vertical logarithmic scale represents wavelength of electromagnetic radiation in meters. First half of the right logarithmic scale depicts frequency of electromagnetic radiation and second half depicts energy of photon corresponding to wavelength of electromagnetic radiation.
Each observatory is represent by the rectangle, where width depicts lifetime, height depicts spectral coverage and color depicts state of origin (ESRO/ESA missions are labeled as "Europe"). Some observatories with significantly different areas of spectral coverage are represent with more than one rectangle. These rectangles are then connected by dotted lines.

Základem celé infografiky jsou stupnice v pozadí, pokrývající horizontálně období od roku 1950 až po rok 2030. Jednotlivé roky jsou odděleny čárkovanou čárou. Mírné předimenzování jsem zvolil proto, že chci někdy v budoucnu dodat i pozorování ze sondážních raket a balónů, které byly vypuštěny již v 50. letech.

Vertikální stupnice znázorňuje (logaritmicky) elektromagnetické záření v rozsahu neuvěřitelných 24 řádů. Vlevo je základní stupnice představující vlnovou délku elektromagnetického záření v metrech. Vpravo je pak uveden ekvivalentní údaj pro frekvenci (v Hz) a energii (v eV), přičemž je tento údaj použit jen pro oblast ve které se nejčastěji používá (tedy elektronvolty pro vysokoenergetické záření a Herze pro záření nízkých energií).

V pozadí jsou pak vyznačeny základní typy elektromagnetického záření: Gamma-Ray - gama záření, X-Ray - rentgenové záření, Ultraviolet - ultrafialové záření, Infrared - infračervené záření, Microwave - mikrovlnné záření, Radio - rádiové vlny. Viditelné světlo je vyznačeno jako barevná duha zhruba uprostřed infografiky.

Barevné obdélníky představují jednotlivé kosmické observatoře, přičemž šířka udává dobu aktivní činnosti (období ve kterém některý s přístrojů pozoroval oblohu) a výška pak spektrální rozsah elektromagnetického záření, který byly schopny pozorovat přístroje na palubě. Barva udává stát, který měl vedoucí úlohu při konstrukci a kontrole dané observatoře.

K tomu je dobré dodat pár poznámek.
Dobu aktivní činnosti není snadné vždy zjistit a proto je u některých observatoří šířka obdelníku daná přibližně podle data startu a data ukončení komunikace. U observatoří, které jsou aktivní v době kdy píšu tyto řádky, je doba ukončení činnosti sjednocena na rok 2015 s výjimkou observatoří, jejichž životnost je technicky limitována (třeba Herschel, u kterého je pozorování závislé na tenčící se zásobě chladícího média - hélia). U těch je pak udána předpokládaná doba ukončení. U pár chystaných misí je pak období činnosti odvozeno z předletových plánů (NuSTAR, GAIA apod.). Vyjímečně se stává, že pozorování jsou na delší dobu přerušena a poté obnovena. To je příklad třeba družice SWAS, v jejímž případě je dané přerušení vyznačeno v infografice tečkovanou čárou.
V mnoha případech se stává u observatoří s více přístroji, že některý z nich již nemůže z nějakého důvodu pozorovat, zatímco jiné stále dodávají užitečná data. Díky tomu může dojít k zmenšení spektrálního rozsahu pozorování. Tyto údaje nejsou v infografice zatím zohledněny. Některé observatoře také mohou mít několik přístrojů pro pozorování elektromagnetického záření značně odlišných vlnových délek. V tom případě je taková observatoř vyznačena prostřednictvím několika obdélníků, které jsou navzájem spojeny tečkovanými čarami. Týká se to zejména některých misí pro rengenové a gama záření, které jsou vybaveny i optickými teleskopy (ANS, XMM-Newton, SWIFT apod.).
Co se týče barev a příslušných států, pak snad jen dodatek, že observatoře evropských organizací ESRO a nástupnické ESA jsou uvedeny pod hlavičkou Europe (modrá barva). Navíc je třeba mít na paměti, že je stále častější praxí mezinárodní účast na všech náročnějších kosmických misích a dnes je již spíše výjimkou, pokud je složitější observatoř záležitostí jen jednoho státu (či organizace).

Je pravděpodobné, že se k dané infografice ještě v budoucnu vrátím, protože bych rád odlišil i různé typy přístrojů a typy pozorování, které byly danými kosmickými observatořemi prováděny. Je totiž celkem velký rozdíl mezi řekněme rentgenovou observatoří z 60. let, vybavenou jednoduchým jednoprvkovým detektorem a moderním kosmickým teleskopem, který snímá jak obrazy tak spektra oblohy detektory s milióny prvků a úžasným rozlišením.