2019-01-09

Topografická mapa Marsu verze 1.2

Topographic Map of Mars version 1.2.

Image link leads to the JPEG version on the Flickr service. 
Full image has resolution 24 000×20 300 pixels (size 151 MB).
PDF version is available too (171 MB!) and it contains also regional maps for landing sites. 
More detailed description with references is in the map. 

Jedním z typů projektů, ke kterým se pravidelně vracím, je mapování planet. Během více než šesti let jsem vytvořil celkem pět map. První topografická mapa Marsu byla hlavně experimentem a používala nepříliš vhodné válcové zobrazení. Následující topografická mapa Venuše už používala vhodnější kombinaci Merkátorovy a stereografické projekce. Svým rozsahem a zpracováním se stala prototypem pro mé další mapy. Následovala topografická mapa Marsu a mapa Titanu. Poslední mapa, která zobrazuje Merkur, zatím ještě nebyla publikována. Zatímco první, experimentální, mapu Marsu považuji za uzavřený projekt, u dalších map jsem od jejich vzniku předpokládal, že je budu muset občas doplnit o nové údaje, či dokonce částečně přepracovat.
To že se mění informace v mapě obsažené, je normálním jevem a kartografové se s tímto problémem musí vypořádávat neustále. Jsou tu však jisté specifické rozdíly mezi kartografií týkající se Země a tou, týkající se planet. U Země je nejčastěji potřeba měnit speciální typy map, které se týkají lidí, jako jsou třeba politické nebo ekonomické mapy. Fyzické mapy (jakými jsou například i topografické mapy) se mění zpravidla jen málo*. U planet se setkáváme sice prakticky jen s fyzickými mapami, ale ty je vhodné měnit častěji než u Země.
Hlavním důvodem je pokrok v mapování planet, kdy každá nová sonda může významně přispět ke zlepšení  našich znalostí o útvarech na planetách. Možná trochu zarážející může být, že pro významné zlepšení map často není potřeba ani nové sondy, ale často "jen" zpracování starých dat. Dokonce je tomu často v praxi právě tak, že sonda sice pořídí všechny potřebné snímky, použitelné pro mapování, ale nenajdou se už prostředky a lidé, kteří by tyto snímky zpracovali.
Proto i v případě těles, která žádná nová sonda nenavštívila, je možné mapy časem vylepšit.

Dalším důvodem je neustálé pojmenovávání nových útvarů na planetách a dalších tělesech Sluneční soustavy. Pojmenovávání útvarů (nomenklaturu) má na starosti Mezinárodní astronomická unie (International Astronomical Union, IAU).

Protože obecně platí, více zkoumané těleso -> více nových jmen, není tolik překvapivé, že při aktualizaci padla volba na mapu Marsu a ne třeba Venuše, kde se toho, bohužel, děje celkem málo (zvláště co se týče povrchu).
Původně mělo jít jen o pouhou aktualizaci nomenklatury a nová verze měla být vystavena na Flickru bez obsáhlého popisu. V případě mapy Marsu už jedna taková aktualizace dokonce proběhla (z verze 1 na 1.1, která navíc obsahovala jako bonus detailní regionální mapy).
Protože jsem ale našel drobné chyby v samotné podkladové mapě, které bylo třeba odstranit a navíc byly publikován nový, vylepšený výškový model Marsu, nakonec jsem mapu dost výrazně přepracoval a z jednodenní aktualizace se vyklubaly tři týdny práce.

Mapa nově obsahuje všechny názvy schválené IAU do konce roku 2018. Přesněji měla by obsahovat, protože díky rozpočtovému provizoriu USA, nefungují posledních 17 dní oficiální stránky pro planetární nomenklaturu, takže v mapě je označeno jako přesné datum 19.12.2018.
Do mapy byl také přidán neoficiální název "Oxia Planum", který označuje planinu, kde by měl přistát modul evropsko-ruské mise ExoMars 2020.


Differences between previous version 1.1 and the new one 1.2.
New map has almost twice as much details and contains in-map mini scale bars.

Podkladová mapa byla kompletně přepracována a má nyní o třetinu lepší rozlišení. Obdobně jako u předchozích verzí kombinuje výškový model, ze kterého je odvozeno základní stínování a barevné škálování výšek, s infračervenou mapou poskládanou ze snímků kamery THEMIS na palubě sondy Mars Odyssey, ze které pochází hlavně jemnější stínování, drobné detaily a albedové útvary.
Oproti předchozím verzím je ale použita novější verze infračervené mapy, ve které byly odstraněny některé chyby (třeba zdvojení útvarů způsobené chybným přeložením sousedních snímků). Polární oblasti, které infračervená mapa nepokrývá, byly doplněny snímky pořízené stereoskopickou kamerou HRSC sondy Mars Express.
Výškový model opět vychází z dat laserového výškoměru MOLA sondy Mars Global Surveyor, ale nyní je použit vylepšený model, který obsahuje navíc data z HRSC. Ty tvoří zhruba ~40% povrchu nového výškového modelu.
Byl také použit trochu jiný postup při skládání vrstev pro stínování, barvu a detaily, takže jsou nyní lépe patrné například albedové útvary. Nevýhodou takového zpracování je ovšem snížená možnost rozlišit výšky v rámci barevného škálování. Proto jsou barvy o něco sytější a mapa také nyní obsahuje slabé vrstevnice, které dále usnadňují rozpoznání oblastí s různou výškou. Samotná barevná škála je prakticky stejná jako u předchozí verze. Zaznamenal jsem u ní sice i nějaké výtky, které se týkají použití modré barvy, evokující vodu, ale co se jednomu nelíbí zase jinému vyhovuje. Navíc použitá škála je docela dobře viditelná i pro lidi trpící barvoslepostí.



New version 1.2 adds westward longitudes and expands usage of the sans serif type fonts for better readability.

Kromě názvu mapy a popisného textu, je nyní v mapě použito všude bezpatkové písmo pro lepší čitelnost. Dříve se to týkalo jen popisků (názvů, výškových údajů) přímo v mapě.

U planetárních map je používaná široká škála souřadnicových systémů, ať už jsou to doporučené IAU, ale i další, které se v průběhu historie mapování planet zdály být vhodné. U mapy je použit jako hlavní systém planetocentrický s východním souřadnicemi. Tento systém je v současné době adoptovaný IAU. Protože hodně map Marsu používá také systém planetografický se západními souřadnicemi, jsou menším písmen vyznačeny i tyto, ale jen pro délky poledníků. V těch se neliší od systému planetocentrického. Protože se bere v úvahu zploštění na pólech (planetocentrický mapuje těleso na kouli), dochází k odlišnostem mezi planetocentrickými a planetografickými šířkami. Ty jsou shodné na rovníku i na pólech, ale mezi nimi se rozcházejí. U Marsu to dělá přibližně až 0,3° a to ve směru k rovníku. V mapě planetografické šířky obsaženy nejsou, protože rozdíl 0,3° není až tak výrazný a přítomnosti dalších čar v mapě jsem se chtěl vyhnout. Pokud by ale někdo chtěl v mapě hledat objekt pomocí planetografických souřadnic, musí s touto drobnou odchylkou počítat.

In-map mini scale bars are added in version 1.2 for better estimates of sizes of features at full size browsing.

Mapa je rozsáhlá a při prohlížení v plné velikosti člověk kompletně ztratí pojem o tom, na jak velké objekty se člověk vlastně dívá a běžná měřítka, zobrazená pod mapami, jsou pro tyto účely prakticky nepoužitelná. Proto nyní mapa obsahuje tzv. miniměřítka, která jsou v pravidelných intervalech zakomponována do souřadnicové sítě. Intervaly jsou voleny tak, aby při prohlížení na monitoru při plné velikosti, bylo možno na obrazovce vidět aspoň jedno takové miniměřítko.
Miniměřítko ukazuje rozměry od 5-ti až po 100 km, což je jeho celkový rozměr.


Example of regional high resolution map for the crater Jezero, future landing site of the Mars 2020 rover.

Obdobně jako ve starší verzi 1.1 (na Flickru jako 2015 edition), i zde jsou použity detailnější regionální mapy pro některé významnější oblasti. Ve verzi 1.2 jsou to oblasti přistání všech sond kromě Marsu 2, Mars Polar Landeru a Deep Space 2. Navíc jsou to i dvě oblasti určené pro budoucí přistání a to kráter Jezero, ve kterém má přistát vozítko americké mise Mars 2020 a již zmíněná oblast Oxia Planum, kde má přistát ExoMars 2020. Tyto detailnější mapy jsou obsaženy jen v PDF verzi. Nalezení všech oblastí přistání v PDF verzi je snadné, i když si nevzpomenete na názvy sond. Stačí do vyhledávacího políčka zadat "outpost" a proklikávat se mezi všemi místy přistání.

Kromě těchto hlavních změn byly v mapě upraveny i některé drobné chyby, bylo přidáno pár výškových kót v oblasti jižního pólu a byl upraven celkový vzhled mapy, kde největší změnou byl posun obou stereografických projekcí z důvodu přidání západních souřadnic.

Mapa je natolik rozsáhlá, že přes veškerou péči v ní mohou být chyby, kterých jsem si nevšiml.
Pokud si všímavý čtenář nějaké povšimne, budu velmi rád, když se o ní zmíní, ať už zde v komentáři nebo mne o ní informuje přes mail (který je uvedený v mapě). Chybu pak odstraním v některé z budoucích verzí.


Přímé odkazy na verzi 1.2:

PDF verze (171 MB!)
JPEG verze (24000×20300 pixelů, 151 MB)

* to nutně neznamená, že by se nezlepšovaly naše znalosti i o povrchu Země, ale v globálním měřítku je zmapován natolik kvalitně, že jsou rozdíly nevýznamné. Výjimkou je jen mapování mořského dna, jehož vzhled je znám méně, než povrch kterékoliv z terestrických planet/těles (Merkur, Venuše, Mars, Měsíc).




Žádné komentáře:

Okomentovat